Začátky kompostování ve městě

Normálně člověk vaří a vyhazuje do koše všechno možný co se mu na pracovní desce zdá nepoživatelné. Dlouhá léta jsme to také tak dělali. Ale když vaří člověk například květákovou polévku tak ten košťál prostě zabere dost místa a musí se za chvilku s košem… Ten koš je pořád plný! Co tam vlastně je? Přitom třídíme plast, papír, konzervy, sklo…

Zjištění, že 30 – 40% směsného odpadu tvoří bio odpad a že zhoršuje výhřevnost ve spalovně, takže se musí víc zatopit, aby se odpad spálil… To byl zásadní moment vnitřní nespokojenosti a pak následovala otázka: co s těmi zbytky domácího bio-odpadu?

Byt máme malý, ani vermikompostér by se sem nevešel, okolo baráku je trávník a nezdá se že nějakého souseda to trápí a chtěl by zahradničit na společných prostorách. Nakonec se našel jeden malý strom, špendlík, asi ho zde nechali omylem nebo se sám vysemenil (je ovocný přeci, není okrasný a to na veřejných místech nebývá zvykem…). Našli jsme kovovou malou konstrukci (původně na sběr listí), která nevypadá jako kompostér takže by nikomu nemusel vadit. Udělali jsme mu dřevěné víko a hle, kompostér ve vnitrobloku je.