Dětský klub Lvíček 12. 12. – 21. 12. 2016

„…Pojďme spěšně do Betléma

 a vezmeme Ježíškovi, co mu třeba…“

Vezmeme mu perníčky a linecké cukroví, co jsme napekli. Nebo stromečky z bramborového těsta, šípkový čaj, křížaly, betlémky z keramiky, andělíčky z vlny, vločky z papíru, co nám zdobí stromeček? Děda Eda navrhuje internet! Tak mu zazpíváme koledy, zahrajeme divadlo? Neumíme to tak krásně jako děti ze Základní školy v Třebotově, ale stínohrátky nám jdou také skvěle!

Improvizace. V doprovodu klavíru, rolničky a trianglu je zážitek ještě větší. Děti jsou schované a přece jsou vidět. Tajemná hra světla a tmy. Pohyb stínů kopíruje jejich emoce, temperament, touhy, náladu. Tak jako se naše vnitřní prožívání projektuje do reality.

Papírový anděl na zdi poslouchá a jistě nad tím potají kroutí hlavou. My, lidé, vždy budeme chtít to, co se blýská a co nás rozmazluje. Ale určitě je to to, co potřebujeme?

Do Betléma se vydal blázen, který toužil po moudrosti, chtěl sloužit králi. Přemýšlel, jaké dary mu přinese. Měl jen tři obyčejné věci. (Jste-li zvědaví, jaké, zeptejte se našich dětí.) Vedla ho ta největší hvězda. Cestou potkal tři nemocné děti a své dary jim nechal. Uznal, že je potřebují víc, než jeho Král. Byl obšťastněn jejich radostí a to mu stačilo. Došel do chléva, kde se zrovna narodilo chudé bezbranné dítě. Marie jej zvedla, aby mu upravila plínku na seně a bezradně se rozhlédla, kdo ji pomůže. Všichni kolem ní měli plné ruce práce a darů. Jen blázen měl ruce prázdné. S plnou důvěrou vložila své děťátko do jeho otevřené náruče. Blázen našel svého krále i moudrost.

Naučíme-li se prožívat prosté, jednoduché a „samozřejmé“, budeme obdarováváni každý den. Bez dluhů, starostí, bolesti a závislostí. Pak se suché listí promění ve zlato.

Buďme šťastní, aby mohly být šťastné naše děti! Oslavujte! Slunce se k nám vrací! Požehnané vánoce a šťastný Nový rok 2017!

S láskou Hanka

dsc01555