Dětský klub Lvíček 18.6. – 29.6. 2018

Les je divů plné divadlo, hlavně na jevišti. Ale kdo chce a potřebuje, tomu se „jeví“! Stromy, rostliny, brouci, ptáci, skřítci, víly…, úžasná hra stínů a světla, vůní. Zvukaři, kostýmy, kulisy… dokonalý svět, kde každý přirozeně zná svou roli i své místo. Jako v pohádkovém filmu Hledání Země Nezemě (Finding Neverland) spisovatele J.M. Barrieho, inspirovaný příběhem Petra Pana.

„V Petru Panovi je místo, které se jmenuje Země Nezemě. Pokud se lidí zeptáte, co to pro ně znamená, dostane se vám různých odpovědí. Pro někoho je to výprava do světa vlastní fantazie, pro jiného zas symbol nesmrtelnosti. Země Nezemě je místo, kam se může uchýlit každý z vás, v koutku svojí duše. Barrie nás varuje, abychom nedospěli příliš rychle. Zestárnout lze rychle, ale můžete si přitom zachovat mladou duši. Je to ukázka toho, že když něčemu věříte, můžete to zhmotnit.“ Dustin Hoffman, Johny Depp

Posloucháme, jak datel „léčí“ stromy, pozorujeme motýli, jak si hrají na honěnou. V lesní cukrárně mlsáme jahůdky a maliny tisíce chutí,…obdivujeme úžasnou vynalézavost, proměnlivost a pestrost maminky Země.

Davídek objevil „obrubníkovou“ koloběžku! Podél cesty se táhne jako had. Jedna noha na obrubník, druhá na cestu, pořádně se odrážet a jedemeeéé… Když obloha ztěžkne dešťovými kapkami, nasměrujeme si to pod střechu klubíku.

Na okně odpočívá muška Anežka, vedle panenka Voděnka s myškou v červených šatičkách už druhým rokem vedou nekončící debatu. Ze skleněné odměrky na stole vyhlíží miss kytice křehkých krásek z pódií- pultů květinářství. Dárky od maminek. A kousek dál stejně cenné dárky od dětí. Kytička, obrázek, šiška, kamínek…

...Kámen zdědil sílu skal,

kámen v říčním proudu stál.

Kámen orlí hnízda zná,

kámen s námi zůstává.

Ví, kdo koho měl rád,

poznal pýchu i pád.

Ať byl pomník či hrad,

uměl bez bázně stát.      Hana a Petr Ulrychovi

Dětský klubík posmutněl. Vytratily se dětské hlásky, ťapkání pejska i kocoura. Jen plyšový lvíček s levandulí v bříšku zůstal sedět na svém místě.

Na starých mapách se označovalo neprozkoumané-bílé místo slovy: „Zde jsou lvi“. Máme vždy svobodnou vůli, zda chceme být lvem, žít sami… nebo ovečkou ve stádu, o kterou je postaráno. Vše je správně.

Z celého srdce vám děkuji, že jsem s vámi mohla skutečně žít svůj sen. Nebo to byla jen výprava do světa fantazie?

Mějte odvahu být šťastní!

S láskou   Hanka