Dětský klub Lvíček 28.5.-15.6.2018

Ve skleněné vázičce na stole se mačkají stonky lučních květin a pod nimi leží lupa a Atlas rostlin.

Usušený bez už je připravený na zimní čaj, pan kompostér slupnul zelené fráčky hrášků a bezové kosmatice opustily naše bříška. Náušnice z třešní skočily do nadýchané bublaniny a červené pusy od jahod zase zrůžověly.

Naše Sophie (lektorka angličtiny) má už trošku zpoždění. Jak zhodnotily děti: „Sophie má asi zácpu!“ Samozřejmě dopravní! A tak máme ještě „svůj“ čas. Davídek vystrkuje pupík a pyšně mi ukazuje své tričko s obrázkem: „Podívej, leze po mně celý den lenochod a já jsem z toho už celej unavenej.“ Jolanka předvádí něžný tanec baletky a v závěru zůstane stát v růžových kroksech na špičkách, jako v profesionálních piškotech. Sofinka v krasohledu objevila vnější svět, roztříštěný do barevných střípků uvnitř. Aha! Počítáme plastová víčka na mřížce z prostěradla, zda jsme už piškvorky vyhráli? Za námi skládají kluci puzzle s barevnou zahradou.

Sophie je konečně tady a chlupatý čtyřnohý čertík proběhl dveřmi jako vítr. U stropu se rozhoupaly provázkové lapače snů od Leničky v blízkosti zeleného praporku. Na něm stojí psáno: “ Žij svůj sen, pro který ses narodil.“

Děti stoupají po schodech za Sophií a míjejí květnový kalendář,na který jsme s Davídkem lepili okvětní  lístečky  růží a vyprávěli si pohádku O Šípkové Růžence.

Ach, ty moudré pohádky! Buďme hodnými sudičkami a pěstujme v dětech jen to nejlepší! Uvědomme si sílu slov: „jsi nešikovný, pomalý, neumíš zpívat,…!“ Naše kletba je může uspat na sto let… Aby si naše děti mohly plnit své sny, potřebují být povzbuzené a probuzené, šťastné.

A venku? Každý ptáček má jiné noty a přece jim to spolu ladí. Větřík občerstvuje rozpálené tváře, kvetoucí stromy zní hukotem pilných včel a bosé nohy si užívají léčivou terapii maminky Země.

Hanka